Příprava domácnosti na malé štěně

Pelíšek umístíme na klidné místo, ale tak, aby z něj štěně mělo možnost (alespoň částečně) sledovat chod naší domácnosti. Psům nesvědčí průvan ani příliš sálavé teplo. Proto není vhodné dávat pelíšky pod tělesa ústředního topení, pod okna apod. Chceme-li být opravdu precizní, necháme si v prostoru odpočinku psa změřit výskyt geopatogenních zón.

Při použití ohrádky postupujeme stejně, i když do ní štěně dáváme jen na krátkou dobu.

Přípravu domácnosti nebudeme podceňovat

Malé 8-týdenní štěně nás může svým chováním snadno ukolébat, ale jen co trochu povyroste, stane se z něj malý ničitel. Velmi rychle u něho nastane období objevitelské a z malého neviňátka se stává vytrvalý testovač odolnosti domácího zařízení. S přibývajícími měsíci štěně čím dál tím méně spí, více si hraje a ke všemu také začne výměna chrupu. Když se toto všechno sečte, tak si při nedostatečné bdělosti, můžeme zadělat na řadu nepříjemností.
Škody jsou často úměrné velikosti štěněte (mladého psa). Hodně však záleží nejen na velikosti, ale i na jeho plemenné příslušnosti, povaze a temperamentu.

U štěňat malých a trpasličích plemen či kříženců musíme dávat pozor hlavně na to, aby někam nespadla nebo se nenasoukala do prostor, odkud bychom na jejich vyproštění museli volat stěhováky (kuchyňská linka, vestavěná skříň).

Štěňata velkých plemen zase za pár měsíců dosáhnou na místa, kde bychom to opravdu nečekali.

Známé doporučení - prolézt domácnost po kolenou a prohlédnout si nové prostředí z pozice malého štěněte, proto moc dlouho neplatí. Často řadu situací jednoduše podceníme.

Můžeme si ale vyzkoušet, jak naše domácnost bude odolávat, když si na návštěvu přivedeme asi 2 leté dítě. Všichni přítomní dospělí ho budou sice bedlivě pozorovat a hlídat, ale menším škodám někdy nejde zabránit. Teď si představíme, co by se asi dělo, když bychom ho nechali bez dozoru. Štěňata naštěstí podstatně rychleji dospívají, a tak nepodceněním přípravy domácnosti, důslednou výchovou a péčí o štěně, můžeme tomu nejhoršímu zabránit.

Není rozumné, s příchodem štěněte do domácnosti, si současně pořizovat i nový nábytek či jiné zařízení. I přes hromadu hraček, štěně někdy začne zkoušet pevnost a odolnost linolea, koberce, polstru gauče, nohou od židle nebo úchytek na kuchyňské lince.

Co před štěnětem zabezpečit

Než se štěně naučí doma udržovat čistotu, je výhodnější odstranit všechny koberce. Dobře udržovatelná dlažba s hladkým povrchem nebo plovoucí podlaha může zase dělat při pohybu potíže nejen velkým plemenům (zranění při uklouznutí, později rozevřené tlapy, uvolněné klouby). V zájmu jejich zdraví obětujeme tedy méně cenné koberce, předložky a koberečky (s protiskluzovou úpravou), aby se štěně mělo čeho zachytit a nepodkluzovaly mu nohy.

Nový koberec si raději vybereme ze syntetického materiálu, smyčkový, s nízkým vlasem - snadněji se udržuje. Stejné je to i s čalouněným nábytkem. Potah by se měl snadno luxovat i čistit. Materiál se střiženým vlasem jako je např. umělý samet, chlupy přímo přitahuje, ale velmi těžko se odstraňují. V obou případech si pomůžeme vlhkou houbičkou. Nejsnadněji se udržují snímatelné, prací povlaky.

Prostory, odkud by mohlo spadnout. Schodiště, balkónové zábradlí s řídkým mřížováním nebo terasy. Ani zde nenecháváme nábytek, přepravky apod., na které by větší štěně mohlo vylézt a dostat se přes okraj zábradlí. Abychom zabránili štěněti ve vstupu na schody, necháme si vyrobit nízké plotové branky nebo je koupíme ve specializovaných obchodech.

Z místností, ve kterých bude štěně nejčastěji pobývat, prozatím odstraníme zejména jedovaté pokojové květiny. Případně je dáme alespoň na místa, kam štěně nedosáhne. Některá štěňata kytky ráda okusují, jiná ještě raději zkoumají obsah celého květináče. Jedovatá může být i voda v misce pod květináčem.

Totéž uděláme i s věcmi denní potřeby. Tradičně to jsou boty nebo přezůvky, ale bez povšimnutí nemusí zůstat ani svršky na věšáku nebo věci na dostupných policích jako je kosmetika a hlavně vazelinou vonící masti. Nebezpečné mohou být i nitě či pásky z magnetofonové kazety, dětské hračky - gumové skákací kuličky, gumová zvířátka zvětšující ve vodě několikanásobně svůj objem, molitanové míčky.

Z kuchyně raději přestěhujeme (když nebudeme doma) odpadkový koš nebo ho zajistíme jiným způsobem. Psy nejvíce přitahují obaly od potravin, proto dokážou být při jeho otvírání velmi vynalézaví. Dalším nebezpečným lákadlem mohou být např. nedbale odložené houbičky na mytí nádobí, které voní po jídle, jsou nasáklé olejem atd. Ještě k tomu oleji - pozor na pánve s rozpáleným olejem, krásně voní a v nestřeženém okamžiku je zvědavé štěně (velkého plemene) může shodit. Stejné je to i při vaření na krajních plotýnkách sporáku.

Pozor na záclony, závěsy. Kromě toho, že je dravější štěně rychle „zkrátí“. Tak při jejich strhnutí např. i s kabelem k lampě, hrozí další škody a úrazy. S nezajištěným ubrusem si štěně na sebe může stáhnout i odložený hrnek horké kávy.

Přívody - kabely k elektrickým spotřebičům. Jejich vytažení ze zásuvky sice zabrání nejhoršímu, ale kabel štěně přímo láká ke kousání, v horším případě celý spotřebič stáhne na zem.

Přívod k telefonu - nebo raději celý telefon. A nezapomeneme, že si ho vynalézavé štěně snadno stáhne z police za šňůru ke sluchátku.

Plastové přívody vody k záchodu, pračce atd. Nešťastné, nudící se štěně, ke všemu zavřené v koupelně, si dokáže vymyslet zábavu i v tomto zdánlivě nezničitelném prostředí. Před vytopením sousedů nás zachrání snad jen to, že bydlíme v přízemí.

Chemikálie pro domácnost uložíme na bezpečné místo - do uzavřených, uzamykatelných skříněk nebo na místa, kam pes nemá vůbec přístup. Ideální jsou stropní skříňky (podle bezpečnostních předpisů tam nelze ukládat všechny chemikálie). Z tohoto důvodu se také nedoporučuje dávat psům ke hraní prázdné plastové obaly. Některým náruživým aportérům je pak jedno, jakou lahev popadnou a je-li v ní nebezpečná chemikálie (nebo v ní byla), můžeme jet rovnou k veterináři.

Chceme-li v naší nepřítomnosti zabránit štěněti ve vstupu do některých místností, tak u středních a velkých plemen nestačí jen zavřít dveře. Někdy nepomůže ani nasadit kliku směrem dolů. Často je nutné místnost zamknout a klíč uložit na bezpečné místo. Bude-li se štěně do pokoje dobývat, klíč se pak může zalomit v zámku, a pak už se tam nedostaneme ani my.

Nízké, mřížované branky (výška asi do 1/3 dveří) instalujeme i do prostoru dveří. Zabrání štěněti vstoupit za námi do místnosti, ale bude mít pocit těsnějšího kontaktu, než kdybychom ho nechali za zavřenými dveřmi. Středně vysoký člověk je snadno překročí (u mladých psů to není moc výchovné - větší plemena nás budou chtít následovat).

Některý nábytek nebo bytové doplňky nejde tak lehce odstěhovat. Proto proti okusování využijeme speciální odpuzovací spreje, můžeme si roztok i namíchat - ze směsi aromatických olejových esencí (eukalypt, čajovník, máta, bergamot atd.) nebo využijeme čpavkovou vodu. Postřik však musíme často obnovovat, alespoň 2× denně.

A připomeňme si, že drtivé většině problémů můžeme zabránit důslednou výchovou, dostatečným a správným zaměstnáním štěněte, zajímavými a bezpečnými hračkami, nejlépe těmi ke kousání. Pes nedělá schválnosti, ačkoli to tak někdy opravdu vypadá. Jen se snaží svoji nespokojenost s něčím (odloučení od smečky), „vyventilovat“ na dostupných věcech kolem sebe…